Jdi na obsah Jdi na menu
 


Killy jako koťátko

23. 3. 2011

Nejmladší člen rodiny potřebuje taky prostor pro to aby byl vidět.

Killy bude mít (nebo měla) svoje první narozeniny, protože je to nalezenec tak nevíme kolik jí přesně bylo, když se přitoulala k nám. Bylo to loni 28.10. a byla opravdu malinká. Za ten krátký čas si prošla ušním svrabem (opravdu nic příjemného, od té doby má panickou hrůzu z kapek do uší), kastrací, která nebyla tak dsc00122.jpgjednoduchá jako u ostatních "normálních" koček.

Vzhledem k neznámému věku kočky, jsme přesně nevěděli, kdy jí nechat vykastrovat. Veterinář říkal, "až to bude s ní nesnesitelné tak přijďte". Za několik málo týdnů k tomuto nesnesitelnému stavu opravdu došlo, kočka zavřená doma chtěla hrozně moc ven, ve dne v noci "řvala", mňoukala a pískala. Další postup byl jasný snad všem. Kastrace. Šlo to velmi rychle za několik dnů po objednání přišel ten osudný den. Ráno jí odoperovali, odpoledne byla doma, vklidu spinkala, všechno se zdálo být dobré s hladkým průběhem. Avšak večer začala kočka mít nesnesitelné bolesti (na bolest jsme měli prášky, ale jak dostat prášek do kočky, která se nechtěla ani napít), tak jsme jeli k veterináři. Killy dostala injekci proti bolesti. Dojeli jsme domů asi okolo 22 hodiny. Já v domnění, že bude kočka spát jsem si jí vzala do pokoje. Kočka se probrala tak rychle, že jsem si nestačila, ani lehnout a začalo to, všude lezla, pokoušela se skákat (což měla zakázané). Celou noc někde lezla a ráno spokojeně usnula! Nic lepšího si vymyslet nemohla. O víkendu byla celkem klidná. Přišlo pondělí, musela zůstat sama doma. A odpoledne jaké na nás nečekalo překvapení? Miláček si začal tahat všechny možný obvazy co měla okolo rány. Rozkousala si i kůži okolo rány a vytáhla si jeden ze tří stehů. Následovaladsc00434.jpg cesta k veterináři na přešití. První otázka ze strany veterináře "jedla něco dneska"? odpověď "ano jedla ráno". Jediné možné řešení bylo zašít to při plném vědomí, pouze místo okolo toho stehu "zamrazil" a zašil. Musím říci,že to nesla až moc statečně, já bych si nic takového nenechala dělat  :-). Doma už byla kočka vklidu, asi si pamatovala co jí čeká, když bude kousat nítě. Po 14 ti dnech jsme jeli na stehy a kastrace byla úspěšn za námi.

Teď už nehrozilo nebezpečí, že bude mít koťátka, tak jsme jí poprvé vypustili ven. Byla trochu zmatené, nikdy nemohla jít volně kam chtěla (dřív chodila na vodítku), a teď jí nic nebránilo přelézat ploty, podlézat ploty, šplhat po stromech....

Tak to bychom měli asi tak půl rok z jejího pvního roku života. 

---------------------------------------------------

Náš nový pokad, který je u nás od října. Jmenuje se Killy. Je hrozně aktivní, všechno shodí na zem, a když to nejde shodit tak alespoň převrátí. Ale jinak je zlatá.

dsc00139.jpg