Jdi na obsah Jdi na menu
 


Agility

28. 5. 2012

V roce 2007 jsem začala trénovat agility se Švestkou. Nejprve jsem myslela, že se jedná o nějaký hrozně složitý sport, ale po krátké době jsem zjistila, že na tom vlastně nic není. Na psovodech je "pouze" to navdět správně psa na překážky a pamatovat si parkur.

.

Pro mě byla snadná teorie, ale praxe byla o poznání složitější. Po zjištění, že Švestka je vpodstatě stará na to, aby začínala se sportem odzačátku, jsem se musela smířit s tím, že jí bude trvat dvojnásobný až trojnásobný čas než něco pochopí a bude cvičit pro radost a ne pro pamlsky.dsc00486.jpg

.

Po půl roce usilovného chození na cvičák jsme se prokousali ze začátečníkům k pokročilým. V tu dobu to už Švestku bavilo natolik, že jsem jí nemusela přemlouvat u každé druhé překážky ay jí překonala, už jsme neblokovali parkur 5 minut. To byla doba, která byla potřeba pro to, aby se můj brouček prošel po parkuru. V tu dobu nás to začalo obě bavit a začala jsem jezdit na závody.

.

Několik závodů stačilo na to, aby se Švestka dopracovala k tomu, že běhala pečlivě a neschazovala překážky. Měla většinu parkurů úplně bez chyby a z toho jsme také těžili ceny, poháry, granule.

.

V roce 2011 jsem byla na závodech už jenom málokrát. Na Švestčiných výkonech je značně vydět, že je starší a už jí závodění tolik nebaví. Sezónu 2011 jsme ještě doběhali.foto-13.11.11-034.jpg

.

Letos jsem přihlášená na jedny a asi i poslední závody agility. Jedeme ukončit "závodní kariéru" 2.6.2012 do Nymburka.

.

Od 3.6. začíná Švestince psí důchod. Agility si necháme pouze po radost, zaběhne si pár tunelů jenom tréninkově a bude odpočívat a užívat si sluníčka.